Českým start-upům zoufale chybí kvalitní byznys plán - Enters

Českým start-upům zoufale chybí kvalitní byznys plán

Pokud má někdo právo hodnotit úroveň české IT scény, pak je to určitě Jan Zadák. Muž, který za posledních dvacet let nalétal po celém světě miliony kilometrů, pracoval i 90 hodin týdně a dosáhl asi nejvyššího postavení v globálních korporacích ze všech Čechů. Bývalý globální viceprezident společnosti Hewlett Packard se po dvou desetiletích vrátil zpátky do Prahy, aby měl více času na rodinu a zároveň pomohl českým společnostem s digitální transformací a českým start-upům proniknout na mezinárodní trhy. Právě o start-upech bude tento rozhovor s mimořádně vzdělaným mužem, který má možnost mezinárodního srovnání a zároveň nemá příliš důvodů brát si servítky.

Pane Zadáku, mimo jiné aktivity, působíte dnes také v roli investora a mentora českých start-upů. Jak si stojí v porovnání se světem?
S dovolením začnu trochu obecněji a sice prostředím. Světy korporací a start-upů nejsou až tak vzdálené, jak by se na první pohled mohlo zdát. Velké podniky se potřebují otevřít externím inovacím a start-upy jsou jejich skvělým zdrojem. Největší firmy by se měly podílet na vzniku atraktivního prostředí pro nápady, protože z toho zpětně benefitují nejen ony, ale také celá společnost. V Čechách tento ekosystém zatím příliš nemáme a jen málokdo podobným způsobem uvažuje. Samotnou úroveň start-upů bych pak rozdělil do dvou rovin.

Povídejte.
Reálně máme šikovné lidi. Když bych vzal čistě technologický, programátorský či kodérský svět, můžeme se směle poměřovat s absolutní světovou špičkou. Tihle lidé obstojí v konkurenci ze Silicon Valley, z Cambridge nebo z Indie. V technické úrovni globální talent opravdu „matchujeme“. Máme nápady i velkou programátorskou kvalitu. Vděčíme za to sebevzdělávání, solidnímu obecnému vzdělání na základní škole i dobré tradici v modelářství, hračičkovství, kutilství. Nezaostáváme myslím ani v obecném základním matematickém vzdělání. Naši programátoři se výborně zapojují i do globálních komunit.

Z vaší odpovědi očekávám, že teď přijde velké ale…
Ano. Naprosto tragická je byznysová část. Teď o víkendu jsem se díval na dva start-upy, které mi poslaly svoje pitche a to, co nazvali byznys plánem, s ním nemá absolutně nic společného. Takový dokument by v Silicon Valley nikdo nevypustil z inboxu. Máme ohromnou mezeru v obecném byznysovém povědomí. Ve velké řadě případů je v podstatě nemožné, aby absolvent technické univerzity dal dohromady finanční plán start-upu. Mezera je opravdu obrovská, což můžu generalizovat přes desítky a desítky start-upů, na jejichž dokumentaci jsem koukal a jejichž finančním plánům jsem se věnoval. Jenže o tom to ve výsledku celé je. Zakladatel společnosti tu není jen od toho, aby to nakódoval, ale od toho, aby postavil obchodní plán, vybral vhodné lidi, vedl tým. Tohle šíleně pokulhává.

Proč to tak je?
Chybí nám tradice. Nemáme historii jako Silicon Valley. Nemáme širokou komunitu, která se seriózně zabývá start-upovou scénou. Když přijdete s relevantním byznys plánem ve Spojených státech, dají vám zkušeného mentora, který vám pomůže sestavit tým, provede vás úskalími. U nás firmy s kapitálem tohle příliš nedělají. Je tu pár inkubátorů a pár venture fondů, ale ty tvoří obvykle jednotky zaměstnanců. Nejsou schopni dodat infrastrukturu, nemají škálovatelnost ani ekonomickou sílu, která by jim umožnila „foundovat“ takovou pomoc. A to nemluvím ani o kvalitě inkubátorů, která je samozřejmě na úplně jiné úrovni.

Nechybí nám spíš tradice v podnikání jako takovém? Přece jen, prožili jsme více než čtyři desetiletí v ekonomice, kde mohl plánovat vlastně jen stát.
Určitě. Chybí nám ekonomicko-finanční vzdělávání na technických univerzitách. I skvělá myšlenka zůstane jenom myšlenkou, pokud to bude jen kód. Nikdy se nestane velkým byznysem. Nemáme ani renomé – nikdo v Silicon Valley neřekne: „Aha, Češi, tomu bychom se měli věnovat“. Potřebujeme v Čechách vybudovat technologickou, high tech základnu. To je role nás všech. Firem, státu, jednotlivců.

Jak to ale udělat v praxi?
Osobně jsem velkým nepřítelem vět typu „tohle je přece role státu, stát se musí postarat“. Samozřejmě stát hraje velkou roli a někdy může v tomto směru společnost podpořit opravdu výrazně. Bavíme se o inovačních plánech a národním investičním fondu – to jsou kroky naprosto správným směrem. Výborně funguje například jihomoravské inovační centrum, které dokáže získávat peníze z operačních programů a zároveň v něm vidí i stávající subjekty přidanou hodnotu. Ale není to jenom o státu, tohle je prostě problém nás všech.

Koho máte na mysli zejména?
Je to problém investiční komunity. Je to problém univerzit a regionů. Je to problém lídrů, kteří jsou v byznyse. Je to problém firem, které by měly aktivně pomáhat rozvoji tohoto ekosystému. Aby velké firmy aktivně pomáhaly při rozvoji komunit a start-upových platforem, manažeři do toho vstupovali mentorsky a investičně. Velké podniky musí pochopit, že jejich role je nenahraditelná. Disponují finanční silou a mají přímou zodpovědnost k přispívání rozvoje prostředí tak, aby z něj zase zpětně potom těžily. Čím silnější, vzdělanější toto prostředí bude, tím lepší budou mít zaměstnance, manažery a leadery. Protože reálně žádný podnik na světě, včetně největších firem světa, nemůže být chytřejší než celá komunita okolo nich a myslet si, že všechno vymyslí interně. To se prostě nikdy nestane.