HP Way. Kniha, která je dnes aktuálnější než před několika měsíci - Enters

HP Way. Kniha, která je dnes aktuálnější než před několika měsíci

Předesíláme, že se bude vyprávět příběh více než 80 let starý, který naplňuje všechny znaky klišé spojeného s klasickým americkým snem. Tedy cestu z garáže k celosvětovému úspěchu. Přesto jsme přesvědčeni, že jednoduchá pravidla, podle nichž začali Bill Hewlett a Dave Packard budovat svoji společnost, mají hodně co říct i dnešní době. A možná jsou ještě aktuálnější, než byly před několika měsíci, kdy celým světem začala cloumat pandemie koronaviru.

Pojďme si připomenout pravidla, která David Packard popsal v knize s názvem HP Way a lidem ve společnosti HP / HPE vždy pomáhala řídit jejich chování:

  1. We have trust and respect for individuals
  2. We focus on a high level of achievement and contribution
  3. We conduct our business with uncompromising integrity
  4. We achieve our common objectives through teamwork
  5. We encourage flexibility and innovation

 

Zdravý rozum funguje docela dobře.

„Mám pocit, že čím dokonalejší a složitější jsou naše technologie a čím komplikovanější procesy jsme nuceni používat, tím víc osvěžující tahle základní pravidla jsou,“ komentuje pravidla, jež dodnes definují firemní kulturu společnosti Jan Kameníček, ředitel české pobočky Hewlett Packard Enterprise.  

The garage of the house where Bill Hewlett and David Packard first lived and worked when starting the Hewlett-Packard company.

The garage of the house where Bill Hewlett and David Packard first lived and worked when starting the Hewlett-Packard company.

A Konstantin Selucký, specialista na mission critical systémy, jej doplňuje: „Samozřejmě, postupně se firma vzniklá v garáži začala měnit na korporaci a řízení začalo dostávat trochu jiný charakter. Ale pevně věřím, že poslední dobou se zase začíná ukazovat, že normální zdravý rozum funguje docela dobře. V době, kdy přichází krize a některé korporátní mechanizmy přestávají dobře fungovat, tak se ta pravidla mohou uplatňovat znova a znova. Nevím, jestli to není také tím, že po řadě najatých externistů do ředitelského křesla opět usedl člověk, který v Hewlett Packard vyrostl, tak jak to ostatně bývalo zvykem u předchozích HP ředitelů. “  Tato slova říká muž, který ve společnosti strávil v různých pozicích nepřetržitě 32 let, což komentuje s úsměvem: „Jsem sice konzervativní, ale kdyby mi tento způsob řízení a jednání s lidmi nekonvenoval, asi bych to tak dlouho nevydržel.“

Pozitivně. Férově.

Svědčí to o tom, že firma má kulturu, v níž je rozhodující vzájemná důvěra a respekt v pracovních týmech, zaměřených na dosažení stanovených cílů, při zachování nekompromisní integrity s využitím maxima nových nápadů a inovací. Náš cíl je dosažení spokojenosti zákazníka a realizovat profitabilní obchod, který je výhodný pro naše zákazníky ale i pro nás. Budujeme tak vzájemnou důvěru. Náš byznys nikdy nebyl pouze o tom splnit kvótu za každou cenu a pak eventuelně odejít o dům dál k jiné společnosti. Jestli se odlišujeme od ostatních firem, není to jen našimi produkty, ale vždycky tím, že s našimi produkty a službami je spojena HP kultura. Do jisté míry rodinná, ale vždy pozitivní a férová. Naši technici u zákazníků velmi často nejprve mluví o kompromisech, nebo slabinách řešení, než začnou zdůrazňovat přínosy a benefity. Naše obchodní i technické týmy nefungují na principech interní konkurence, ale vzájemné pomoci. Mluvil jsem s řadou kolegů z jiných firem a uvědomil si, že u nás vždycky byla ochota pomoci, podat radu jeden druhému. Možná je to i tím, že kariérní postup je nastavený jiným způsobem, proto je i jinak nastavená interní konkurence. Vždycky jsem to říkával u zákazníků. Jestliže já nebo někdo z kolegů tady u vás sedí a něco vám říká, není to o tom, abychom rychleji prodali a splnili kvótu. Ale proto, abyste byli spokojení a my se k vám mohli v budoucnosti zase vrátit a dívat se vám do očí. Podívejte se, jaká je fluktuace u jiných firem. Jak dlouho tam pracují jejich obchoďáci. A jak dlouho pracují lidé na stejných pozicích u nás,“ uzavírá Konstantin Selucký.