Jak ukládá data stát? I on směřuje ke cloudu a flexibilitě - Enters

Jak ukládá data stát? I on směřuje ke cloudu a flexibilitě

➡️ Dost možná to řešíte ve své firmě: Jak ideálně nakládat s daty? Kam je uložit, aby byly dobře dostupné a zabezpečené. Úplně nad tím samým přemýšlí i státní organizace, které spravují data nás všech občanů. „Mezi státem a komerčním sektorem v tomto ohledu není skoro rozdíl,“ říká Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci. I stát podle něj čím dál víc tíhne ke cloudu, protože si stejně jako firmy potřebuje při nakládání s daty uvolnit ruce.

On-premise infrastruktura (tj. mimo cloud), komerční i státní datová centra, virtualizace, ukládání dat formou služby. Jak přesně se s daty občanů a státních institucí nakládá, se liší. O formě úložiště rozhoduje vždy konkrétní správce konkrétních dat. Volba na cloud ale podle Dzurilly padá čím dál častěji, je v něm například i celý Portál občana.

„Nezdá se to, ale i státní služby fungují hodně nárazově – vezměte si například nával požadavků související s lhůtou na podání daňového přiznání. Chová se to úplně stejně jako předvánoční fronty v obchodech a na e-shopech. Část roku infrastruktura spí a část roku je na ni velký nápor, proto se dnes i státní organizace odklání od budování fyzické infrastruktury. Potřebujeme nárazy zvládat dynamicky,“ přibližuje Dzurilla, v čem vyhovují cloudová řešení a pořizování úložišť formou služby víc. „Stejně jako administrátoři nechtějí řešit, že jim při větším náporu padá web, nechceme ani my řešit, že některá z nových digitálních služeb nezvládne počáteční nával uživatelů, kteří ji chtějí vyzkoušet,“ doplňuje ještě.

Vladimír Dzurilla

“Datová centra nelze stavět takzvaně do zásoby.”

Vladimír Dzurilla

Státní pokladna Centrum sdílených služeb (SPCSS), kterou Dzurilla z pozice ředitele vede a která se stará o provoz kritické infrastruktury státu, aktuálně provozuje dvě datová centra, v Praze a Zelenči. První funguje dlouhodobě, druhé asi rok a půl, postupně se podle poptávky zaplňuje a počítá se s možností dlouhodobého navyšování jeho kapacit v několika etapách. Dat, která je třeba uchovávat, je totiž čím dál víc. „Vzhledem k časové a investiční náročnosti budování datových center je samozřejmě nelze stavět takzvaně do zásoby,“ podotknul Dzurilla, který je i u projektu plánované centralizace státních dat do jednoho místa, takzvaného státního cloudu.

„Jsme v procesu přípravy, na kterém se podílí několik státních subjektů. Podle náročných hodnotících kritérií a požadavků se zvažují možnosti jednotlivých realizací. Uvažuje se jak nad provozováním cloud computingu s využitím státem vlastněného datového centra (protože stát musí mít důležitá data a citlivé údaje pod svou kontrolou), tak nad využitím komerčních datových center. Samozřejmě pokud je to z hlediska bezpečnosti možné a efektivní. SPCSS není jediným poskytovatelem služeb datového centra státu, je však provozně a kapacitně největším, proto čekáme zájem o využití našich datových center. Všechno je ovšem přirozeně podmíněno existencí patřičné legislativy,“ zmínil Dzurilla, podle něhož si stát v souvislosti s tvorbou infrastruktury klade tytéž otázky jako firmy a výrobní podniky. Hledá co nejvhodnější platformu provozovatelnou flexibilně a za rozumných finančních podmínek, ale zároveň takovou, která vyhoví maximálním požadavkům na ochranu dat.

Přečtěte si předchozí články ze série o státní digitalizaci s Vladimírem Dzurillou: