Národní muzeum stojí na technologiích jako žádné jiné v Česku. Jak funguje? - Enters

Národní muzeum stojí na technologiích jako žádné jiné v Česku. Jak funguje?

➡️ Je to asi nejimpozantnější stálý výstavnický počin, na jaký se v Česku můžete podívat. V tunelu mezi novou a starou budovou Národního muzea můžete na obrazovkách dlouhých 60 metrů na levé i na pravé straně vidět projekci složenou z milníků českých dějin i příběhu původu lidstva. Stará se o ni 38 laserových projektorů s ultra krátkou ohniskovou vzdáleností a vážně nikdo nemůže říct, že by kolem jen tak prošel. Je to jedna z důležitých částí právě ukončené rekonstrukce Národního muzea, která z něho udělala asi nejvíc hi-tech kulturní instituci svého druhu v Česku.

Původně to měl být jen koridor spojující budovy. Maximálně pár vitrínek, nic ohromujícího. Dnes ale tady ale právě k ohromení dochází. Vejdete do čistého tmavého prostoru, který se najednou až po několik desítek metrů vzdálené ústí do druhé budovy rozsvítí a vám se začne po obou stranách odehrávat fascinující příběh českých dějin. Oslavy založení Československa, tísnivá nálada roku 1938 a druhé světové války, listopadová euforie. A pak ještě jiný příběh vzniku o původu lidstva začínající před 4,5 miliardami let. Lidé na obřích obrazovkách i paryby plovoucí v moři dávnověku vypadají jako na dosah ruky.

 

Třetí největší expozice svého typu na světě

 

Plejtvák v Národním muzeu, který ožije s rozšířenou realitou

To všechno díky mimořádně náročně organizované technologii: na 120 metrů dlouhé promítací panely tady míří 38 laserových projektorů. „Neexistuje počítač, který by grafiku pojal v celku, nepojme to žádná pracovní stanice na světě. Proto je tady hned 19 synchronizovaných počítačů,“ vysvětluje Martin Souček, ředitel Odboru digitalizace a informačních systémů Národního muzea, a ukazuje přitom, že i když stojí návštěvník úplně blízko, nevrhá na projekci stín. To díky těm projektorům s ultra krátkou ohniskovou vzdáleností. Třetí největší expozice svého typu na světě má také 40kanálový zvuk a datový tok 330 gigabitů za vteřinu, což je číslo až absurdně vysoké. I tohle a spousta dalších věcí tady běží na platformách společnosti Aruba z rodiny Hewlett Packard Enterprise. „Na rozdíl od situace před osmi lety, kdy tady začala generální rekonstrukce, dnes celý dům patří k nejmodernějším budovám v Praze. Už v rámci rekonstrukce se počítalo s tím, že bude hostit velmi moderní expozice, a proto bude vybaven jedněmi z nejpokročilejších technologií, kvůli kterým je tady položeno 1300 kilometrů kabelů,“ líčí při prohlídce Souček, který dnes vede IT oddělení starající se o tuto inteligentní budovu se vším všudy.

Na místě, které zná snad každý v Česku, najdete dohlížecí systémy s elektrickou požární signalizací, zhášecí zařízení, zabezpečovací signalizaci vztahující se jak k běžným předmětům, tak ke sbírkovým objektům a sofistikovaný přístupový systém, aby se podle karty každý dostal jen tam, kam má. Prostory monitorují stovky kamer a všech asi 350 audiovizuálních zastavení, tedy všechny projektory nebo dotykové televize, se ovládají z jedné centrální režie. „Odbavujeme to z jednoho místa, abychom, pokud by se něco stalo, nemuseli někam lézt po štaflích, ale profesionálně jenom sáhli do serverovny,“ podotýká Souček.

 

Magnet na výzvy. A na dodavatele

 

Už když se začaly objevovat první plány rekonstrukce, bylo jasné, že bude správa muzea potřebovat spoustu technologických firem, které dodají jednotlivá řešení, i ty, které je následně zapojí. A i když některé zdejší požadavky byly na hraně toho, co lze zvládnout (sám Souček říká, že když se poprvé mluvilo o tom, jaký datový tok bude potřeba zajistit, měli to dodavatelé za bláznovství), byl celý projekt rekonstrukce Národního muzea pro jednotlivé producenty i firmy neobyčejně lákavý. Což platí i pro Arubu.

„Do Národního muzea jsme dodali kompletní drátovou síť a wifi systém i se všemi access pointy. Připojení využívají jak všichni zaměstnanci, tak samozřejmě i veškerá technika, která slouží v expozicích. Dodali jsme v podstatě veškerou infrastrukturu fungující na pozadí, jsme takový podvozek pro auto, aby mohlo dobře jezdit,“ poukazuje s úsměvem Jakub Tikovský, systémový inženýr Aruba HPE. Podvozek samozřejmě není vidět, jen tu a tam si v expozicích všimnete drobných bílých talířů. Co totiž také není vidět, ale přispěje to k opravdu velkému komfortu návštěvníků, to jsou Bluetooth technologie tvořící základ pro mobilní aplikaci, která by se měla spouštět od ledna. Díky tomu bude mít každý návštěvník v ruce svoji vlastní navigaci po budově a také informace o tom, co má zrovna před očima.