Nechceme vás občany obtěžovat. Proto digitalizujeme - Enters

Nechceme vás občany obtěžovat. Proto digitalizujeme

➡️ Ohromný vítr do agendy. Tak mluví o pandemii covidu a jejím vlivu na digitalizaci vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla. Jestli se musely v mnohém v pandemii přizpůsobit firmy, stát musel zase během několika málo týdnů vyvinout nástroje, které by se jinak připravovaly roky. Ve druhém dílu rozhovoru (první si můžete přečíst 🔗 tady) proto Dzurilla mluví o tom, co všechno přinesl „covidový elán“, a apeluje na to, že digitalizace není jen záležitostí IT oddělení.


 

❓ Z principu svojí pozice máte ohromný vliv na digitalizaci české státní správy. Jak by měl ideálně vypadat cílový stav?

Cílový stav pro mě je, že fyzicky se státem neděláte vůbec nic, pokud nechcete. Protože stát všechno to, co o vás ví, využije k tomu, aby vás zbytečně neotravoval. A jenom když vysloveně něco potřebuje, tak se vás doptá. Ideální stav pro mě znamená, že když přepisujete vozidlo, tak ho přepisujete online s tím, že vstoupíte do systému, kam napíšete, že vy jako osoba XY prodáváte vozidlo osobě YZ. Systém po přihlášení ví, kdo jste, a která auta vlastníte. Vyberete auto k prodeji a rovnou i vyberete, komu ho chcete prodat. A pak se do systému přihlásí osoba YZ, která už jen odklepne, že ano, vozidlo opravdu chce, a i podpisy se vyřeší online. Zkrátka, že to, co už o člověku víme, se využije k zajištění maximálního komfortu. Ale ano, zatím pořád musíte na úřad. Pěkný příklad toho, co už se ale povedlo, je bankovní identita – elektronické bankovnictví už využívá velká část lidí, heslo do něj patří mezi ty, které si dobře pamatujete, protože ho používáte skoro denně. Což je ideální předpoklad k tomu, aby se člověk právě přes bankovnictví přihlašoval i ke službám státu nebo jiných subjektů, jako jsou poskytovatelé energií. Tenhle velký krok se ovšem povedl jenom díky tomu, že mu předcházelo 2,5 roku vyjednávání s bankami a dalšími subjekty. Za mě je to ale skvělý příklad dobré praxe – že použijeme něco, co už funguje a lidé jsou na to zvyklí, k dalšímu propojení.

❓ Dalším milníkem bude 1. leden 2023, od kdy budou mít všichni podnikatelé povinně datovou schránku. Není to nešťastné? Že po EET vrhne stát i po těch nejmenších zase novou technickou povinnost?

To ale přece nejde vnímat tak, že by stát něco „vrhal“. Nemám rád, když se to rámuje jako represe. „Vrhnul“ snad po vás někdo e-mail? Je to zkrátka součást pokroku.

❓ Jenže lidé mají tendence vnímat to jako další byrokratické nařízení. Jak to zlomit?

Vezmu to odjinud. Osobně neznám nikoho, kdo by si zřídil datovou schránku a opouštěl ji. Opravdu zjednodušuje život. Jiná věc je, že je to pořád do značné míry posel špatných zpráv. Řešíte tudy daně, chodí vám do ní pokuty za parkování. Usilujeme o to, aby se tohle změnilo. V zahraničí slouží datovka i jako místo, kudy dává ministerstvo zdravotnictví vědět, že máte možnost dojít si na bezplatné preventivní vyšetření proti rakovině. Obecně jde zkrátka i o nástroj pro šíření dobrých zpráv a užitečných informací. I covid nám ukázal, jak moc je to potřeba. Ohromná výhoda datovky je, že vám díky ní nic neuteče. Nikdo vám nevyhodí obálku z úřadu se starými novinami do koše. Vezměte si, kolik lidí se právě takto dostalo do průšvihu – že ignorovali důležitou poštu, nebo se k ní shodou nešťastných náhod nedostali.

❓ Vaše firmy, NAKIT i Státní pokladna Centrum sdílených služeb, čelily kvůli covidu velkému náporu, bylo potřeba vyvinout spoustu nových informačních nástrojů. Co vám to dalo?

Byl to strašný vítr do agendy. Neměli jsme čas přemýšlet, prostě bylo třeba rychle plnit úkoly jeden za druhým. Což bylo dobře v tom, že běžně by se to možná zaseklo na politickém vyjednávání. Spolu s armádou a ÚZIS jsme se ale rychle pouštěli do zadání, a jak se informace doplňovaly a zpřesňovaly, mohli jsme i my řešení „tunit“ a vylepšovat. Pro mě bylo celé tohle období dobrou zprávou o tom, že i stát, když chce, nebo musí, tak dokáže dělat věci opravdu rychle. Třeba strategie očkování a přihlašovací systém pro něj – 22. prosince jsme začali a 15. ledna jsme ho spustili. Kdyby tohle zadání přišlo v době pohody, nemáme v tomto čase ještě ani schválený dokument. Všichni zúčastnění se dokázali podřídit tomu, že výsledek je třeba mít co nejdřív.

“Uděláme všechno pro to, abychom do roku 2025 fungovali plně digitálně.”

Vladimír Dzurilla

 

❓ Takže tlak způsobil mobilizaci a větší akčnost?

Ano. My všichni máme tendenci dívat se na stát jako na toho, kdo moc neumí a nedělá, ale i v jeho případě platí, že je třeba se dívat na konkrétní části a lidi a to, ve kterých místech se případné problémy objevují. Ani o bankách neřeknete, že jsou všechny nějaké, vnímáte mezi nimi rozdíly. Bylo by dobře, aby se na příklady dobré praxe začalo víc poukazovat, a odlišili se tak ti dobří od těch horších, aby se ostatní mohli inspirovat. O digitalizaci se totiž nemluví zase tolik a už vůbec ne do hloubky. Pořád to není téma, které uvidíte na čelním místě v médiích. I já uznávám, že kdybych tuhle agendu sledoval jenom zpovzdálí, využívat služby státu bych se rozhodně nehrnul.

❓ Co udělat pro to, aby zůstal covidový elán?

Je to o lidech, protože digitalizace není jen věc IT šéfů, ale o tom, jestli chtějí konkrétní lidé daný projekt posunovat. IT má funkci podpory a nosiče, což je důležité, ale gró je někde jinde. Proto je digitalizace úkol pro všechny. Ale ano, rozhodně se objeví firmy a úřady, které si oddechnou, že už je tohle hektické období pryč a pojedou si dál po svém.

❓ Jiné téma je bezpečnost IT nástrojů – lidé z nich pořád mají obavy. Něco dokážete zajistit, ale těžko se už postaráte třeba o to, že budou lidé pracovat ze zabezpečeného počítače. Tím pádem je ale vaše možnost prosazování IT nástrojů omezená. Co s tím?

Tady se znovu vrátím k bankovní identitě, přijde mi opravdu jako skvělý příklad. Internetové bankovnictví je masově užívané. Pokud jsme se něčemu naučili věřit, tak jemu, přičemž ale samozřejmě platí, že vzhledem k citlivosti tohoto nástroje je zabezpečení na opravdu vysoké úrovni. Je v tom ještě vyšší prvek důvěry, a proto se vyplatí na bankovní identitě stavět. Od takových řešení by se měly odvíjet další kroky. Ale jinak je to stejné jako ve firmě, kterou znáte – většinou moc dobře víte, které oddělení v ní funguje a věříte mu. I k IT nástrojům by se mělo přistupovat tak, že jako uživatelé začneme od těch, kterým se dá věřit.

❓ Pomoci by v tom měly i peníze z takzvaného evropského plánu obnovy. Na co půjdou?

Bavíme se o asi dvanácti miliardách korun, které jsou určené na digitální transformaci a online služby. To znamená, že do roku 2025 uděláme všechno pro to, abychom fungovali plně digitálně. Sledovat to můžete například prostřednictvím portálu gov.cz, kde je postupné sjednocování a zpřístupňování služeb vidět.

 

Přečtěte si další dva články ze série o státní digitalizaci s Vladimírem Dzurillou: