Robotizace umožní návrat výroby zpátky do Evropy

Přečtěte si druhý díl rozhovoru s Janem Kameníčkem, tentokrát na téma, jak mohou technologie změnit nejenom svět, ale i nás.

Osobnosti

Žádný jednoduchý pohled neexistuje. Technologie jsou v roce 2021 ďáblem i andělem zároveň. Jejich vývoj je tak překotný, že než se mnohé z inovativních produktů a řešení podaří uvést na trh, mizí v zapomnění. Mohou změnit – a buďte si jisti, že také změní – naši práci, globální logistiku, energetiku, výrobu, systém nákupu a prodeje, práci s informacemi. A nám nezbude než věřit, že my jako lidé budeme usilovat primárně o ty dobré věci, které možnosti spjaté s technologiemi přinášejí. „Jenže to je věčný boj, a nejspíš to nepůjde bez toho, aby se podstatná část lidstva transformovala a začala přemýšlet jinak, než v intencích okamžitého zisku a hromadění kapitálu,“ říká Jan Kameníček, který řídí českou pobočku jedné z největších globálních firem – Hewlett Packard Enterprise.

Ještě jednou, žádný jednoduchý pohled neexistuje. Právě to je třeba mít na paměti při čtení druhého (první díl ZDE) ze tří dílu rozhovorů s Janem Kameníčkem, mužem, který už českou pobočku technologického giganta řídí 13 let. A kromě toho také cvičí jógu, medituje, má rád východní filozofie a staví pasivní domy.

Jedno procento nejbohatších lidí na světě vlastní 46 % celkového světového kapitálu. Jaká je to vlastně zpráva pro nás všechny?

Ta špatná zpráva je, že bohatství plodí bohatství, a to procento nejspíš bude časem ještě narůstat. Ta dobrá zpráva je, že tihle lidé už nejsou schopni své peníze utrácet. Ale chtějí něčím přispět. Mnozí z nich přitom cítí, že tento svět je neudržitelný a obracejí se od materiálních hodnot k těm nemateriálním. Já jsem přesvědčený, že současná pandemie tohle celé jen akceleruje. Urychluje naši transformaci tak, abychom jen neplundrovali planetu. Věřím v lidi, v novou generaci. V tom, že najdeme nové hodnoty, než jen hromadění bohatství.

To ale není tak jednoduché. Vás samotné přece akcionáři také hodnotí podle zisku, ne podle zavedených environmentálních opatření.

Ano, ale klima se už i v takto velkých firmách mění. Už to není systém minulého managementu, kde je jediný cíl dostat každého pod tlak a pak jej mačkat, dokud se nezhroutí. Dnes si každý už uvědomuje, že tahle planeta tady prostě musí být, aby zisk dál dával smysl. Stejně tak už dnes management uznává, že každý z nás chce skloubit pracovní a rodinný život. Poslední krize ukazuje, že technologie už jsou schopné ledasco zvládnout. Omezili jsme z donucení dopravu z práce a zpět, pobyt v kancelářích od do, vrátili se k rodinám a chodíme běhat v lesích okolo domu. Zvykli jsme si na to a už se nebudeme chtít naplno vrátit do původního módu. I to je kus transformace, který v nás zůstane.

Technologie jsou připraveny. Ale ustojíme my lidé tenhle progres ve svých hlavách?

Technologie přinesly strašně moc dobrého. Brbláme, že je něco špatně, ale dlouhodobě se vše vyvíjí směrem k pozitivnímu. Občas sleduji historické filmy, na nich je to nejlépe vidět. Třeba ve Versailles ještě před dvě stě lety nebyly záchody. Ještě dříve tu bývalo otrokářství, lidé umírali ve válkách a žili v nuzných podmínkách. Dnes, minimálně v České republice, má každý perspektivu slušného života. Nová generace navíc v práci jako takové stráví méně času, než jsme byli zvyklí my. Budou mít víc času na seberozvoj. Na rodinu, vzdělávání, sport, kulturu, přemýšlení, objevování. Jen to musíme ustát ve svých hlavách, nepromarnit čas a umět si hledat vlastní štěstí.

Pojďme k technologiím. Co jsou podle vás ty nejzásadnější trendy současnosti?

Potřebujeme mnohem lépe využívat zdroje. Existují tu zbytky zdrojů z prehistorických dob. Ze stromů se vytvořila ropa, která tady během třiceti let už nejspíš nebude, a my se budeme muset nějak přizpůsobit. Proto je dnes taková pozornost upřena na všechny technologie, které nám musí pomoct k tomu, abychom byli co možná nejsoběstačnější. Primárně energeticky – neplýtvat energií a vyrábět ji co možná nejvíc distribuovaně.

Není v tom částečný paradox? Že o tom mluvíte právě vy – ředitel české pobočky Hewlett Packard Enterprise.

Není. Je to něco, čím žijeme dnes a denně. Pomalu skončí doba pompézních datových center, které byly neskutečně náročné na energii. Každý den se vyvine něco, co ušetří kus energie. Stejně tak se zpracování dat přesune ke kraji sítě, ke koncovým uživatelům, opět decentralizovaně. Bude to stejné, jako když máme dnes solární panely na střeše a jsme energeticky soběstační. To změní paradigma globalizace a centralizace snad jednou provždy.

V čem?

Tím, že IT umožňuje distribuovat výrobu, můžeme vyrábět efektivněji a ve velkém. Díky tomu robotizace umožní návrat výroby zpátky do Evropy a do Ameriky – to je v principu dobrá zpráva, protože všechno se má vyrábět tak, aby se zboží zběsile nepřesouvalo sem a tam. S automatizací odpadne bariéra v podobě ceny pracovní síly. Jedinou proměnou bude cena specialisty, který bude opravovat robota a bude řídit, jak má ta výroba běžet. Ale těch lidí bude relativně málo a budou hodně kvalifikování – tihle specialisté tak budou drazí i v Číně. Ale ubyde podstatně lidi u pásu, kde je ten rozdíl v tuhle chvíli brutální. Ubyde také společností, kteří se živí jen přeprodáváním nebo marketingem, protože budou potřeba méně a méně. Skoro každé zboží, které dnes koupíte, proběhne přes několik subjektů – a každý na tom má velký profit. IT tohle zjednodušuje. Firmy typu Amazonu tohle vědí a staví distribuční centra všude po světě, aby měli co nejefektivnější přesun veškerého zboží. Jsem přesvědčený, že u běžného spotřebního zboží budou dnešní „obchoďáky“ zet prázdnotou. Všichni budeme umět nakoupit online. Je to jednodušší – navíc s rozvojem samořiditelných aut a dronů se zlevní doprava domů, pokud se logistika rozvozu naprogramuje efektivně.

Nebude nám chybět „ten pocit, že nakupujeme“?

Nejspíš bude. Proto malé krámky budou muset nabídnout novou zákaznickou zkušenost. Lidé už nepůjdou pro věc, ale pro zážitek, a pak za to ochotně zaplatí víc. Ale dodavatelské řetězce se zjednoduší. I tím, že výroba bude blíž. Každý z nás navíc bude energeticky soběstačnější. Pryč je doba, kdy velká energetická společnost vyráběla spoustu energie a distribuovala ji s enormním ziskem. Dnes si může každý středně velký domek vyrobit vlastní energii a ještě si k tomu může nabít svoje auto. I pracovní režim se mění, bude se více pracovat z domu. Konzumace energetického systému se dá absolutně zefektivnit. Někdo řekne, že domácnosti jsou jen zlomek, ale změní se i fabriky. Každá bude využívat v maximální míře fotovoltaiku na střechách výrobních hal, případně doplněnou o kogenerační jednotky.


Sledujte nás

Stojí za přečtení

banner