Superpočítač Spaceborne-2 vyletěl do vesmíru. Umožní dělat výzkum mimo Zemi

Pokud jste nadšeně sledovali dosednutí robotické sondy Perseverance na Marsu, věřte, že to nebyl jediný vesmírný úspěch, který se lidstvu v posledních dnech povedl. Inženýři Hewlett Packard Enterprise totiž poslali na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) superpočítač Spaceborne-2, který astronautům zásadně uvolní ruce. Vůbec poprvé totiž umožní zpracování získaných dat v reálném čase.  

Vyslání počítačového systému se zkratkou SBC-2 na oběžnou dráhu proběhlo v rámci 15. zásobovací mise Northrop Grumman (NG-15) 20. února 2021. Na Mezinárodní vesmírné stanici se bude SBC-2 používat následující dva až tři roky, což je něco, co se ještě před pár lety zdálo jako úplné sci-fi. „Jedná se o druhé zařízení tohoto typu, první se ze svojí mise vrátilo v červnu 2019. Tehdy jsme především ověřovali, jestli je možné, aby na stanici fungovalo a propojilo se správně s infrastrukturou ISS,“ vysvětluje ohromný posun Norm Folett, ředitel globálního technického marketingu HPE.

Funguje pozemská technologie ve vesmíru? 

Cílem bylo otestovat, zda cenově dostupné, běžné používané komerční servery na Zemi, ale vybavené cíleně navrženými softwarovými funkcemi pro zvýšení jejich odolnosti, vydrží náročné vlivy během startu rakety do vesmíru. A zda budou následně schopné bezproblémového provozu. Povedlo se. Nástupce pionýrského stroje už ovšem patří do jiné ligy. Spaceborne-2 nabízí proti původnímu systému dvakrát vyšší výpočetní výkon. Je to díky cíleně vyvinutým výpočetním schopnostem edge computingu, využívajícím systém HPE Edgeline Converged Edge a servery HPE ProLiant pro příjem a zpracování dat z řady zařízení, satelitů a kamer. Data tak bude možné zpracovávat v reálném čase a astronauti už nebudou muset na výsledky různých vesmírných experimentů čekat týdny či měsíce.  

Jejich práce zasahuje do nejrůznějších sfér – vyhodnocují data z množství vzdálených senzorů a satelitů a zpracovávají medicínská data. Přímo na stanici běží projekt monitorování fyziologického stavu astronautů, kterým přístroje kontinuálně snímají informace o životních funkcích. Kromě toho mohou vědci rovnou ve vesmíru zpracovávat výpočty související s dopravními trendy na Zemi, kvalitou ovzduší a množstvím znečišťujících látek v prostředí nebo sledovat objekty pohybující se ve vesmíru a v atmosféře. Nový systém má grafické akcelerátory pro efektivní zpracování obrazově náročných dat vyžadujících vyšší rozlišení obrazu, jako jsou snímky polárních ledových ploch na Zemi. Funkce GPU navíc podporuje konkrétní projekty využívající techniky umělé inteligence a strojového učení. 

Výzva? Překonat gravitaci 

Pro Kirka Bresnikera, jednu z vůdčích osobností technologických laboratoří HPE je fakt, že je tohle všechno možné, velké zadostiučinění. Jeho otec se totiž v 60. letech podílel na projektech vesmírného inženýrství ve firmě United Technologies, pracoval zde mimo jiné na motorech raketových systémů. Syn, který mimochodem byl v roce 2019 v Praze hlavním řečníkem na HPE Discover More konferenci, v jeho práci zprostředkovaně pokračuje. Jeho úspěchy pak nejlépe dokládá 28 amerických a 10 mezinárodních patentů v oblastech blade systémů či integrovaných obvodů 

„Nejvíc vzrušující na tom je, že jsme do vesmíru dokázali dostat udržitelnou technologii. Velká výzva, aby všechno fungovalo, spočívala už jenom v překonání gravitace. Teď můžeme přemýšlet nad dalšími otázkami, jako například jestli dokážeme ve vesmíru odebírat materiály nebo v něm rovnou vyrábět,“ pouští se do futuristických vizí Kirk Bresniker. Fakt, že je výpočetní zařízení přímo ve vesmíru je podle něj ohromný krok. 

„Bylo nezbytné přesunout výpočetní proces tam, kde jsou data. Proto jsme museli zařízení naučit v tomto prostředí žít a prospívat,“ zdůrazňuje muž, který už se teď v týmu zabývá otázkami, jak zařízení ještě zmenšit a jeho chod zefektivnit a jak to celé posunout směrem k velkým vizím.  

Technické specifikace serverů:

HPE Edgeline EL4000  – ODKAZ ZDE –

HPE ProLiant DL360  – ODKAZ ZDE –