Ve Finsku roste superpočítač, který napomůže vývoji evropských technologií

Nejdřív to byly závody ve zbrojení, pak soutěž o to, kdo dřív a s velkolepějšími výsledky dobude vesmír. Dnes se podobná soutěž mezi mocnostmi odehrává v tom, která ze zemí dá svojí komunitě větší výpočetní kapacitu, aby se lidé mohli zabývat problémy, jež donedávna nebylo myslitelné řešit.
Do tohoto závodu se teď výrazně přihlásila i Evropa. Konsorcium EuroHPC totiž buduje ve Finsku za pomoci Hewlett Packard Enterprise nejvýkonnější pre-exascale superpočítač na kontinentu. K čemu bude?

Výpočetní výkon až 550 PFlop/s odpovídající 1,5 milionům notebooků. Tak by se dal asi laicky jednoduše komunikovat výkon chystaného zařízení, které roste ve finském městě Kajaani v místech za polárním kruhem. Pro srovnání, nejvýkonnější vybavení, s nímž se počítá v tuzemsku, superpočítač Karolina, který roste ve vědeckém superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě, bude mít teoretický výkon „jen“ 15,2 PFlop/s.

„Evropa se tak rozhodla držet krok s dalšími mocnostmi. Ten zamýšlený výkon nám sice přijde obrovský, ale v porovnání s USA, Čínou nebo Japonskem až tolik neohromí. Například Spojené státy si objednaly už tři superpočítače s výkonem přes jeden exaflop a na vybudování všech se podílí HPE. Nedá se ale říct, že by Evropa zaspala. V rámci konsorcia EuroHPC se totiž také pokouší řešit nezávislost kontinentu na některých technologiích vyvíjených v jiných regionech. Aby byly nejen dostupné, ale hlavně abychom je byli schopni v Evropě také vyvíjet,“ líčí Luboš Kolář, jeden z největších českých odborníků na takzvaný high performance computing, produktový manažer HPE.

EuroHPC je organizace, která se budováním superpočítačů v rámci Evropy zabývá. Skupina států včetně Česka buduje síť pěti menších, takzvaně petascalových superpočítačů, mezi nimiž je i ten ostravský, a další jsou v Bulharsku, Slovinsku, Lucembursku a Portugalsku. Nad tím bude ale stát ještě trojice pre-exascalových zařízení, do nichž patří mimo finského stroje i jeden stavěný v Itálii a další ve Španělsku. Ten finský spravuje skupina států fungujících pod zkratkou LUMI. Konkrétně jsou to Belgie, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Norsko, Polsko, Švédsko a Švýcarsko. Každá ze zemí této skupiny se na budování podílí finančně, a každá má tím pádem právo později využívat část jeho ohromných možností.

Čím víc výkonu, tím víc nápadů

Proč jsou až tak velké? Podle Koláře se při zvažování budoucího výkonu stroje řeší otázka podobná pověstnému „vejce nebo slepice?“. „Superpočítač se může pořídit s myšlenkou na to, jaké jsou aktuální výpočetní požadavky. Mnohem lepší je ale myslet do budoucna a vytvořit podmínky pro to, aby už jenom dostupnost obrovského výpočetního výkonu podnítila odborníky k vymýšlení dalších úkolů, které můžou superpočítači zadat,“ líčí Kolář. Ten finský by měl Evropě pomoct vyvinout si vlastní technologie a nemuset se tak spoléhat na jiné státy nebo se případně nestane obětí různých embarg, které můžou padnout například na Čínu.

„Je také jasné, že další využití se teprve rodí. Myslím, že v současnosti neexistuje země, která by mohla říct, že má přebytek výpočetního výkonu. I ti nejlepší by ho potřebovali ještě víc, aby mohli patřičně rozvíjet všechny směry výzkumu,“ povídá Kolář, a predikuje tak, že podobných komplexů, jako je ten ve Finsku, časem jistě přibude.

Ten ve městě Kajaani se buduje na místě někdejšího papírenského průmyslového areálu. Výhodou takového místa je, že má dostatečné energetické zabezpečení a nemusí se stavět od nuly. A protože právě toto se nachází v oblasti za polárních kruhem, šetří se také energie nutná k chlazení celé infrastruktury. Systém by měl být podle oficiálního vyjádření HPE hotový na přelomu tohoto a příštího roku.